AKTUALITY BLOGU:

14.05.2012 Pondělí Přidal jsem příběh z nedělního fotolovu. Najdete jej v známé rubrice Příběhy z lesů a nazval jsem jej O ranním fotolovu ve společnosti Serváce A přikládám snímek mladého konipasa od splavu.

11.05.2012 Pátek Přidávám sem fotečku o které uvažuji jako o jedné z nejvzácnějších ve svém archivu. Podařila se mi včera s kamarádem Zdeňkem. Právě jemu jsem vděčný za úžasné chvíle ve společnosti vlh pestrých. Lokalitu nezveřejním, vlhy pestré jsou přísně chráněné a už i mi se Zdeňkem jsme objevili místo kde se jiný dost nevybíravě připravoval k focení. Ale je to Česká vlha.  Pokud výjde počasí, chystáme se tam ještě v pondělí a to bychom mohli zažít i lepší okamžiky. Zatím mám ale radost i z této, fotograficky řečeno, atlasovky.

A do galerie KRÁSY LESA jsem přidal nový snímek ze středy. Jen se všichni podívejte.

09.05.2012 Středa Přidal jsem nový příběh s názvem Můj nejhorší fotolov a najdete jej v rubrice Příběhy z lesů. Pěknou zábavu přeji.

08.05.2012Úterý Včera jsem se byl projít ke konipasům. Mají v trubce v jedné hrázi mladé. V hnízdě jsem pozoroval dvě holátka. Oba rodiče pilně krmili, chytali hmyz přímo vedle hnízda. Mladí se museli vylíhnout nedávno, v hnízdě jsem viděl ještě zbytek bílé skořápky. Snímky nemám, bylo to v podvečer a měl jsem dalekohled. Jako za mlada. Dnes dopoledne jsem fotil makroobjektivem jasoně dymnivkové a tak sem vkládám pro zpestření jeden snímek. Možná to bude na dlouhou dobu poslední. Opravdu vážně uvažuji o tom, že si dám s focením pauzu. A důvody si nechám pro sebe... Tak a tedy jasoň pro potěšní.

06.05.2012 Neděle Ode dneška je můj pokoj o něco smutnější. Důvodem je moje odinstalace fotoobrazů. Ale ne že bych je rovnou všechny vyhodil do popelnice, to jsem je dnes vezl na severní Moravu do vesničky Linhartovy, od nichž je Polsko jen na skok - přes potok. :-) V Linhartovech se nachází menší zámek, ne tak rozlehlý jako například v Hluboké nad Vltavou, ale má rozhodně svoje kouzlo. A to vše díky svému kastelánovi Jaroslavu Hrubému, jenž se mně s kamarádem Honzou Moučkou dneska ujal. Budeme vystavovat v Linhartovském zámku. Naším tématem budou obrazy zvěře a z přírody, v zámecké chotbě, na níž budou viset trofeje zvěře a exponáty afrických zvířat. Dnes jsem měl možnost nahlédnout do přípravy exponátů a na zámku najdete vše od malinké antilopy až po nosorožce či třeba obrovitého ledního medvěda. Výstava, jenž má vernisáž 26.5. 2012 bude stát za to. Všechny vás už nyní zvu, podrobnosti ale ještě určitě sdělím prostřednictvím aktualit blogu. 

28.04.2012 Sobota Zatím co loni už moji ledňáčci seděli na snůšce, tak letos je na našem potoku mrtvo. Co se dá dělat, svět snad přežije rok 2012 a já budu doufat že si náš potok najdou příští jaro noví ledňáčci. Podle mých tezí bude obsazení teritoria u nás horší, neb nejsme velká řeka, na kterou se dostanou ledňáčci více. Naposledy včera jsem se projel na kole do mých míst, po tři roky obsazených ledňáčky, však ani včera mi štěstí nepřálo. Život ale jde dál a já si našel oblibu v dalším našem krásném opeřenci. Zatím o něm pomlčím, v přírodě není nic jistého. A místo ledňáčků se teď pomalu začínám toulávat mým milým podolským revírem, bohatým na srnčí zvěř. Bohužel je u nás zvěří s noční aktivitou, vždyť ve čtvrtek k večeru jsem se vypravil a potkal jsem víc lidí, než zvěře. Jednou to byl hledač starých věcí s kovohledačkou, jindy zase pejskaři, cyklisti, nebo auta, zkrátka živo bylo, ale ze strany dvojnožců. Závidím mnohým jimž zvěř chodí za světla. Ale neházím flintu do žita, vím, že rána bývají vždy úspěšnější. Takové ráno si prožiji v pondělí.

Zatím sem vkládám obrázek odkvetlého koniklece z dnešního výletu v okolí Brna 

17.04.2012 Úterý Jaro kvapem letí. Vše se zelená, vracejí se tažní ptáci. Při nedělní procházce jsem už viděl i pěnici černohlavou. Ta mne potěšila svým zpěvem. Nevídám stále moje azurové klenoty. S kamarádem Zdeňkem chodíme každou chvíli kontrolovat situaci, ale zatím stále s negativním výsledkem, bez spatření ledňáčka. Dnes mně dodal nálady kamarád Pavel. A čím že? Prozradil mi, že jsou u nás ledňáčci říční dobrou tradicí. Byli u nás doma dávno před tím, než jsem přišel na svět. Kamarád Pavel je na stejném místě fotil už před 40 lety. :-) To mně tedy dodalo nálady a dnešní zážitek se srnou, kdy jsem si po práci udělal výlet za Brno do jednoho akátového lesíku. Přišla mi na 10 metrů, klečel jsem dlouhý čas bez hnutí, volně mezi dvěma stromy. Natočil jsem si video mobilem. Co nevidět se tu objeví odkaz na YouTube a tam si budete moci video prohlédnout. Pěkné jarní dny přeji všem!      

09.04.2012Pondělí Dnešní Velikonoční pondělí, respektive jeho odpolední čas jsem ztrávil v našem údolí. Ještě naposledy cíleně mne nos vedl do míst kde hnízdívají ledňáčci. Doufal jsem v zázrak, doufal jsem že uvidím mihnout se nad hladinou barevného rybaříka. Ovšem štěstěna mi nepřála. Ledňáčci do dnešní třinácté hodiny a padesáté minuty nepřiletěli. Ani skorci dnes nelétali, jen konipasi horští jako vždycky nezklamali. Potěšil mne pár budníčků, šmátrajících v řídkých keřích pod klenbou vysokých dubů. Bohužel s ledňáčky to bude nejspíš i nadále stejné - jejich hnízdiště si ponechává nálepku "neobsazeno". Mám vztek na sebe, neboť jsem si byl až moc sebejistý v tom, že i letos po čtvrté zahnízdí. Myslel jsem si že to bude jistota. Jenže v přírodě není nikdy nic jistého. Odpoledne jsem si nafotografoval ještě s makroobjektivem několik podléšek a kvetoucích petrklíčů, vyčistil jsem si večer fotoaparát s nikkorem 300/4 af-s a chystám se na svoji fotografickou pauzu. Chtěl bych si vymalovat pokoj (na světle modrou). Možná se podívám ke konipasům až budou krmit mladé, možná si na jedno ráno zajedu k ledňáčkům na bobří řeku, ale chci si konečně odpočinout a kdy jindy než po své "prohře". Vím, ani bych to nebyl já, abych zase vše za pár dní nepřekroutil, ale oficiálně se těším za 4 měsíce na srnčí říji. Tu bych si chtěl dosyta užít. Fotolovu zdar a dobré světlo přátelé.

08.04.2012 Neděle Pro kamaráda Štěpána ale i pro ostatní milovníky přírody jsem napsal krátké povídání o tom, jak jsem se setkal s ledňáčky. Najdete jej v rubrice Příběhy z lesů. :-)

01.04.2012 Neděle V rubrice Příběhy z lesů najdete nový příběh o dnešním fotografování u konipasů horských.

30.03.2012 Pátek Splnil jsem slib a v příbězích z lesů najdete povídání s názvem Jarní víkend a expedice Pálava 2012. Do Galerie jsem přidal 18 obrázků z Toulek s makroobjektivem, snímky jsou z letošního jara.  Na výpravu k ledňáčkům se chystám o nadcházejícím víkendu. Ani ve středu kamarád Zdeňek nepřišel s dobrou zprávou, co se týče ledňáčků. Ale jsem mu moc vděčný, protože se zachoval jako příkladný pozorovatel ptactva a díky němu jsem teď bohatší o další poznatky o letošním výskytu ptačích druhů v našem údolí. Děkuji kolego!

26.03.2012 Pondělí svátek má Emanuel Ač je již jaro v plném proudu, u ledňáčků se zatím nic nezměnilo. Jinými slovy, nejsou stále k vidění na hnízdišti. Mohl bych býti trochu šťastný, neboť v sobotu (24.3.) jsem ráno azurového ptáčka zahlédl, i když z dálky a na dvě vteřiny, v hlavě mně stále zůstává jeho nízký let nad vodou v slunečním svitu. Ve stejný den se už loni měl čile k světu ledňáččí pár a začínal s hnízděním. V sobotu jsem viděl jen jednoho ledňáčka a nevím zda samečka či samičku. V neděli ráno při další pochůzce jsem ledňáčka ale už neviděl. 

Mám dvě verze jimiž si vysvětluji nynější stav: v roce 2010 jsem ledňáčky u nás poprvé po zimě zahlédl na hnízdišti 1.4. Mohli tam býti již dříve, ale bohužel to nemůžu zjistit - v březnu 2010 jsem se toulal za srnci po polích. 3.4. jsem je už pozoroval a fotil při páření. Podle této verze mají tedy ještě týden čas. 

Druhá moje verze se točí okolo loňské možné ledňáččí tragédie. Sice jsem je při toku a projevech hnízdění (úprava nory) pozoroval a fotil již 24.3. ale to bylo zároveň prvním a posledním datem, kdy jsem viděl ledňáčky spolu jako pár. Samička Amálka, jak jsem si ji pojmenoval ale jistě snesla svá bílá vajíčka z nichž se vylíhl neurčitý počet mladých ledňáčků. Vylétnutého jsem pozoroval jen jediného. Je tedy možné, že "moje" Amálka padla za oběť predátoru - krahujci, či snad nedejbože norkovi americkému, který sem byl dovezen z Ameriky a pěstován zde pro srst, posléze utekl do volnosti a rychle se místy šíří. Norka jsem u nás ještě neviděl, ale našel jsem v lednu zbytky skorce po hostině srstnatého predátora... Ale zpět k mé druhé verzi. Amálka přišla o život a Emanuel (sameček) ještě vyvedl mladé a možná se rozhodl už se hnízdišti instinktivně napřezrok vyhnout...  

Chytřejší budu v následujících dnech. Uvidím s jakým pozorováním příjde ve středu kamarád Zdeněk. Zatím tu přidám snímek z letošní Pálavy, výlet se uskutečnil v neděli 18. března a slibovaný příběh stále ještě dopisuji, neboť v posledních dnech dík jarnímu počasí využívám tyto k focení a to ponejvíce makra. Chystám tu na blogu galerii makrosnímků z poslední doby. Zatím se můžete podívat na sněženku.

16.03.2012 Pátek Tak jsem opět tu přátelé. :-) Začalo nám jaro. Zatím co v horách ještě musí kamarádi chodit se sněžnicemi, u nás kvetou už sněženky a včera jsem našel první fialové kvítky - jaterníky. Nezanedbával jsem toulky v přírodě. Ba naopak. Poctivě jsem chodíval v má nejmilejší místa v Mariánském údolí. Sledoval jsem, kterak se v našem údolí probouzí po zimě život. Přiletěli konipasi horští a skorci již švitoří svojí vrzavou písničku. Taky datlové o sobě dávají vědět. A dnes jsem například sledoval vzdušné hry jestřábů. Chybí už jen ledňáčci. Žádný div, ani jedno jaro jsem je v tak skorý čas neviděl. Ale kolem prvního jarního dne by už můj kamarád, parťák Zdeněk mohl jejich hlas slyšet a i zřít jejich azurovou modř jak se zaleskne v březnovém slunci. Má v práci volno zatím co já pracuji a tak jsem jej předběžně vyslal na obhlídku. Chtěl bych vědět přesný den příletu ledňáčků na hnízdiště. O tom vás ale ještě jistě budu informovat. 

Přidal jsem také dnes dvě nové fotografie do KRÁS LESA.

V neděli plánuji s dalšími dvěma kamarády návštěvu Pálavy a případné vítání jara s vykvetlými konikleci. Dost možná že z našeho výletu vznikne nový příběh.

A přidávám pod text i jednu fotografii z dnešní pěkné potulky. Věnuji ji Ajkirovi. On už bude vědět. Děkujeme já a moji ledňáčci. :-)

21.02.2012 Úterý Za měsíc tu máme kalendářní jaro. :-) Chystám se do března zakonzervovat svůj blog - tzn. že si dám malou pauzu. Jako vždy v předjaří mám menší depresku a nervy z toho, jak to dopadne s ledňáčky, moc bych chtěl, aby se ukázali a opět u nás zahnízdili. Po 15.3. budu vědět víc. Promiňte za neomalenost, ale já vždycky na jaře takovými stavy trpím. Brzy naviděnou. :-)

20.02.2012 Pondělí Napsal jsem přátelé o mém nejmilejším ročním obdobím. Jmenuje se Jaro a je k přečtení zatím v Příbězích z lesů. Možná pro něj vyvinu novou rubriku. Přeji příjemnou zábavu. :-)

14.02.2012 Úterý Napsal jsem krátké povídání o fotolovu na havrana, jehož vidíte níže na snímku. :-) K přečtení je v rubrice Příběhy z lesů.

13.02.2012 Pondělí Aby to tu nebylo tak smutné, tak přidávám snímek havrana z nedělního fotolovu. Tedy to už jsem se vracel domů, havrana jsem fotografoval pár metrů od domu. Nešlo si jej nezvěčnit v odpoledním světle, kdy vynikl kovový lesk jeho peří. Co se týče mrazu, od doby předchozí aktualizace se nic nezměnilo. Stále nechce opustit scénu a svírá nás. Doufejme, že už se, jak předpovídají meteorologové, oteplí.

06.02.2012 Pondělí Máme v Brně za sebou další mrazivé dny. Ani o víkendu tomu nebylo jinak, mráz ne a ne povolit. Ledňáčka jsem celý víkend nespatřil, možná i proto, že poblíž místa jeho předešlého výstkytu proháněli bruslaři, které zima nenechala doma. Alespoň se pěkně zahřáli. Ledňáček asi lovil v klidnějších vodách. Ale takových míst není mnoho, tím spíš že jsou pod ledem. Zatím odolává Říčka od první nádrže až k Eldorádu a dál k Podolí, tam ještě voda proudí i když i tam se místy tvořil led. První, druhý i třetí rybník je pod ledem. V neděli jsem přišel právě k třetímu rybníku - u Muchovy boudy a nevěřil vlastním očím. Nafotil jsem situaci a můžete si snímky prohlédnout v galerii. Takto u nás vládnou holomrazy. Nechci ani pomyslet, kam až situace zajde, potrvají li mrazy déle. A zatím to tak vypadá, že potrvají. Mám opravdu strach, že to bude mít pro přírodu hodně velký dopad. Letos prakticky nenasněžilo, jen mrzne na sucho, obávám se, že nebude vláha. A ryby se taky pod tímto ledem nemají nejlíp. Čekám jich na jaře pár plujících břichem nahoru. Mám ten pocit, že příroda se mění. K horšímu. Samé extrémy. Co máme čekat v létě? Čtyřicítky v plusových hodnotách? Mám jedno velké přání. Setkat se okolo 20.3. na mém Zlatém potoce s ledňáčky.  

02.02.2012 Čtvrtek - Hromnice Jak se říká, na Hromnice o hodinu více. A to se skutečně vyplňuje. Už je krásně vidět, jak se k nám zase slunce vrací a světla je víc a víc. Mrazy vládnou stále, ale protože jsem dnes v práci končil o hodinu dřív, vyrazil jsem s čtyřnohým přítelem Cirem do Mariánského údolí. Jen tak na lehko, bez foťáku. V -13 stupních jsem si pěkně zaběhal a zářím teď štěstím, neboť jsem opět viděl ledňáčka. Na stejném místě jako minulý týden v pátek. Spatření milovaného ledňáčka, jenž proletěl kolem mě, mi udělalo moc velkou radost. Je to PAŠÁK, v takových mrazech vegetovat. A tak zkusím v sobotu ráno nějaký fotolov a třeba se mi podaří lepší snímek azurového klenotu, než dokumentační z minulého týdne. Všem pěkný pátek a víkend pokud možno v teple. :-)

01.02.2012 Středa Už třetí den Brno a podle všeho i celou republiku trápí silné mrazy. Do práce ráno odcházím při 12 stupni pod nulou. Dnes odpoledne jsem byl zakrmit ptáčkům a teploměr po návratu ukázal číslici 13. Nemám rád takovéto mrazy, někdo v nich dokonce čeká na svoje fotoúlovky. Já jsem rád, že jsem nabalen a řádně zateplen, i tak mi je zima, při tolika stupních zima jde snad až do kostí. Nejvíce zima mi je ale z lidí, jenž potkávám ráno ve vymrzlé šalině (tramvaji). Někteří bez čepice, rukavic, i v šusťácích jsem zahlédl člověka. No ale to tu nechci řešit. Spíš si dělám starosti o přírodu. V mém milovaném údolí nyní určitě noční a ranní teploty dosahují mnohem vyšších hodnot mrazu. Teploty kolem -20 už nesvědčí ani ledňáčkům. Může se klidně stát, že chudák lovec přimrzne k větvičce. Jedna noc ještě neublíží, ale mráz se usídlil v české kotlině začátkem týdne a jak to tak podle avizovaných předpovědí meteorology vypadá, jen tak hned od nás neodejde. Obávám se, abych o víkendu nebyl poslem špatných zpráv. Určitě ve volných dnech navšítím Mariánské údolí. Potom vám dám zase vědět.       

29.01.2012 Neděle Ačkoliv jsem se dnes byl podívat na stejné místo jako v pátek při pozorování samečka ledňáčka, dnes ráno v mrazivých teplotách na místě samém nebyl k zastižení. Pravděpodobně pro velké množství lidí, kteří tudy procházejí za nedělními výlety. Zaletěl asi lovit na klidnější místa. Ale místo ledňáčka jsem dnes učinil jeden fajn objev. A tím začíná moje soustředění a nyní žiji jen osudovým azurovým klenotem našich potoků a řek, ledňáčkem říčním. Vše ostatní jde stranou. Aby to tu nebylo tak pusté, tak přidávám obrázek veverky z dnešního rána.

27.01.2012 Pátek Dnešní den byl s náladou jako na houpačce. Když jsem dnes dopoledne přišel zkontrolovat fotopast a nenašel jsem jí na stromě honilo se mi hlavou všelicos, ponejvíc vztek na lidi, jimž se nepříčí, že sáhnou a přivlastní si něco, co jim nepatří. Možná, že je chyba ve mě, možná že fotopast někdo ukradl poté, co poznal místo podle fotky či videa z internetu, ale musel to být myslivec, jenž třeba i náhodou šoulal po ochozu. Zmizela mi mezi 24. a 27. lednem. Ve všední dny. Bohužel fotopast pro majitele fotolovícího zvěř má ke vší smůle častou konfrontaci právě s lovci a myslivci. Nejvýhodnější je fotopast umístěná u ochozů, po kterých přechází zvěř. A ty taky člověk, potažmo lovec využívá. Do křovin bych se ani já nedostal. Mám prostě s fotopastí smůlu která přes Jeseníky vygradovala krádeží tento týden. Ale čert to vem. Určité kroky k získání ukradené fotopasti plánuji. A když se mi nevrátí, tak jsem s fotolovením pastí skončil, neboť v naší republice není žádného místa, kde by neexistovalo zvýšené riziko zcizení fotopasti.

Vkládám snímek ledňáčka, jehož dnešní setkání s ním mi udělalo moc a moc radost a na to konto jsem napsal povídání o dnešním dni. Nazval jsem ho "Den, kdy zmizela fotopast a vrátil se ledňáček." Můžete si povídání přečíst v rubrice Příběhy z lesů. Dobře se bavte. :-)                    

23.01.2012 Pondělí LIŠÁK ZE STRÁNÍ MARIÁNSKÉHO ÚDOLÍ. Kvalita není zas až tak valná, přiznám, možná je to tím, že jsem zvyklý na kvalitu fotek ze zrcadlovky, ale jednou se s ním potkám osobně. Zjistil sem, že přišel v úterý 17.1. jen hodinu po mé instalaci fotopasti! Jednou se setkáme osobně a já se na ty chvíle moc těším. Má přenádherný kožich.

22.01.2012 Neděle Napsal jsem příběh s názvem O zasněženém lednovém ránu. Najdete jej v rubrice Příběhy z lesů. Je o tom, co předcházelo úlovku fotopasti - lišce za světla. Napsán v předvečer, kdy už vím, že (pokud tam fotopast je) mám další lišku, tentokrát na snímku, ráno a v prvnotřídní kvalitě. Zítra jdu k fotopasti a odnesu ji zase na chvíli domů, aby se ohřála a toho lišáka vám ukážu. :-)

17.01.2012 Úterý Dnes odpoledne po pracovní směně jsem co nejrychleji pospíchal z města do Mariánského údolí. Cílem mé výpravy byl ochoz u něhož jsem pořídil fotopastí videa lišky. Znovu jsem na ni nalíčil krabičku co snímá záběry po spuštění pohybového senzoru. K místu samému jsem udýchán přišel deset minut před pátou. Už se smrákalo a tu se z okolní stráně z daleka ozvalo soví zahoukání. VÝR! To temné, trochu až děsivé, ale krásné "uhuu" patřilo největší naší sově, výru velkému. Podíval jsem se na hodiny, ukazovaly 16:53. Rychle jsem dokončil instalaci pasti a mezi tím výr ještě několikrát temně zahoukal. Protože mne tlačil čas seběhl jsem na cestu a od ní už houkání nebylo slyšet, je možné, že se ozýval dál ale ke mne jeho hlas nedolehl. Zjištění přítomnosti výra mi udělalo moc velkou radost, jelikož jsem jej celou minulou zimu neslyšel, ač jsem za ním mnoho večerů do lesů chodil. Již nyní plánuji některý volnější večer návštěvu nočního lesa a třeba budu mít štěstí a největší sovu opět uslyším. 

16.01.2012 Pondělí Mám pro vás několik novinek. :-) V těchto dnech slavím úspěch - po dlouhém čekání se mi konečně podařil fotoúlovek na fotopasti po kterém jsem tolik toužil a díky němuž jsem se první polovinu prvního měsíce v roce nenudil a zažil několik pěkných zážitků. Do rubriky VIDEO a FOTOPAST umístím odkaz na videa z fotopasti, než se mi podařila lapiti rezavá šelma a dočkáte se i jí samotné. Chtěl bych sepsat o tomto taky lovu povídání, snad se mi něco podaří napsat, mám dojem, že mne poslední dobou opustila moje múza.

Další novinkou je pořízení blesku Nikon SB 900. Ten jsem si pořídil v prvé řadě kvůli ledňáčkům a jejich záběrům v letu. Do konce března, kdy očekávám návrat azurových klenotů - ledňáčků, se ale s tímto přístrojem musím naučit zacházet. S bleskem totiž nemám žádné zkušenosti. 

A do třetice konečně i u nás v Brně začalo v pátek 13. ledna sněžit. Nemůžeme se my Brňáci pyšnit sněhovou pokrývkou jako mají kupříkladu na Pradědu, ale i tak potěší bílá peřina. Průběžně se z nebe sypou nové vločky a mrze, rád bych aby se dalo stopovat ještě v příští víkendové dny. Aby tu nebylo smutno po fotografiích, přikládám jeden snímek ze sobotního rána - mladou srnečku na prvním sněhu.

01.01.2012 Neděle Máme tu Nový rok. Zatím co jiní dospávali po, podle mě zbytečných, bujarých oslavách a vítáních roku s číslem 2012, já jsem si udělal novoroční pochůzku. Ráno jsem vyšlapoval po asi pětimilimetrové sněhové pokrývce. V lese mnoho zvěře od dvou hodin ranních do deváté dopolední nevtisklo do sněhu své stopy. Jen bažant, kočka a několik kusů srnčí zvěře. Zamířil jsem k fotopasti, jež byla nastražená u ochozu zvěře od 18.12. Po Vánocích jsem jí šel zkontrolovat a zachytila jen srnčí zvěř. Tehdy jsem jí nechal ještě týden k dobru, aby se jí podařilo lapit lišku či černého štětináče. A výsledek? Černé zvíře fotopast opravdu zachytila. Ale zvíře to nebylo divoké, nýbrž domácí, úlovkem byl pes bez náhubku. Byl to buď Flat Coated retriver, nebo Gordon setr. Soudím z náhledu na displeji fotopasti. A na kartě přibylo ještě srnčí video. Ale rezavá kmotra nepřešla. A tak jsem fotopast sbalil a vydal se na další toulky. Zavítal jsem k ledňáčkům, žádného jsem ale nezahlédl ani neslyšel. Jsou pryč. Chtěl bych vědět, kde. Nejlépe pomocí GPS navigace na ledňáčkově těle, ale o tom si mohu nechat jen zdát. Chtěl bych mít tak alespoň ve své knihovně publikaci Atlas migrace ptáků České a Slovenské republiky. Listoval jsem v ní v knihkupectví a zjistil, že kontrolovaným ledňáččím rekordmanem z České republiky se stal mladý sameček z jihu Čech, jehož zkontrolovali na Korčule. To je Chorvatský ostrůvek, na kterém jsem mimochodem už dvakrát na svých letních dovolených byl. Za tři měsíce se snad dočkám jejich pískotu. Je pro mne tím nejkrásnějším ptačím projevem, ač pro některé nejlíp zpívá slavík. Ledňáček říční se stal za tři roky mou vášní. Mám pocit, že jsem našel smysl života. Chci se věnovat ledňáčkům. 

S fotopastí jsem pak zašel na jiné místo, tam kde se chytil před časem lišák, přičemž jsem změnil její polohu o několik metrů a s jinou kompozicí. Za tři dny jí příjdu zkontrolovat. A snad už budu mít na rezavou šelmu štěstí. Čekají mne i probděné noci v revíru. Liškám začíná kaňkování a v této době za absolutního ticha, či snad jen s příležitostným zahoukáním výra, kalouse nebo puštíka, zní hlasový projev lišek tajemně a je vždy pro mne velkým zážitkem. Pakliže se vše podaří zrealizovat, pak mne čeká i noční tůra v Jeseníkách. Trasu z Ovčárny na Skřítek bych chtěl projít za jasné noci se sněžnicemi a čelovkou. S parťákem. Ne sám. Takové jsou plány na leden. Bude záležet jen na počasí, zda se mi tyto splní.

Přeji všem mým čtenářům blogu VŠE NEJLEPŠÍ DO NOVÉHO ROKU 2012. VÁŠ RADIM KALIVODA.           

29.12.2011 Čtvrtek Přidal jsem nové snímky do rubriky KRÁSY LESA.

Veselé Vánoce všem čtenářům mého blogu.Váš Radim Kalivoda

18.12.2011 Neděle (zlatá) Dnes v Brně poprvé za letošní zimu nasněžilo. Jen malý poprašek, ale i tak jsem se musel podívat do lesa. Nastražil jsem znovu u ochozu zvěře fotopast. Nechám ji tam pracovat týden. Jsem zvědav, co mi Ježíšek nadělí pod stromečkem. :-) Dnes jsem vyfotografoval jen sýkorku babku u krmítka. Ani žádnou zvěř jsem neviděl. Ale přidal jsem nový obrázek do Krás lesa.

17.12.2011 Sobota Přidal jsem do rubriky Příběhy z lesů nový příběh ze Stříbrné neděle. Zároveň vznikla v Galerii nová galerie sedmi snímků ze stejného dne. Možná ke snímkům ještě přidám další. Dobře se bavte. :-) A článek Stromy versus billboardy asi navždy zkončí v propadlišti. Skartuji ho nejspíš.

15.12.2011 Čtvrtek Napsal jsem, možná kontroverzní, názorový článek s názvem Stromy versus billboardy. Najdete jej v rubrice Příroda kontra lidé.

13.12.2011 Úterý Dne 13.12.2011 jsem u cesty ve Vranovické bažantnici, nacházející se v bezprostřední blízkosti hlavního tahu na Pohořelice, objevil nález uhynulého - upytlačeného srnčího kusu. Leželo pohozené vedle cesty. Spolu s ním se na místě nacházely rybí kosti. Tělo srny neslo již známky rozkladu, ale na hlavě jsem si všiml červených provázků přes slechy, jak dokládá detailní fotografie. Vedle těla se nacházel vyhozený celý vývrh. Tedy jasná práce pytláka. Nerozumím dnešním lidem. Nerozumím těm, jež se dokáží takto chovat k životu v přírodě.

Váhám, či zveřejnit fotografie, anebo ne.

11.12.2011 Neděle(stříbrná) Dnes mám za sebou dobrý den! V pátek jsem na Samostřípce nastražil fotopast, na srnčím ochozu. Že to ještě jednou s pastí zkusím. Právě dnes jsem pomůcku k záznamu pohybu zvěře v revíru vyzvedl. První radost - byla tam. Zapnul jsem ji, zkontroloval zda se v ní nachází zejména SD karta, ta když se nacházela, už mi nebránilo nic, abych se podíval, co se mi chytilo. A pak to přišlo. Z noční tmy na mne vybafla lištička. Tak Tebe bych tu nečekal, řekl jsem si v duchu. Chytlo se ještě několik srn, a opět liška. Za noc šla po ochozu dvakrát, avšak pouze jedním směrem. ?? Poprvé v jednu v noci, a pak "past sklapla" znovu ve čtyři ráno. Podle mě se lapil pěkný lišák. Podle kamaráda snad s trochou nadsázky, mýtický. Dnes bylo slunečno a tak jsem doma mezi čtyřmi stěnami moc nepobyl. Vyrazil jsem do revíru, s nadějí na nějaké ptáčky i s telekonvertorem. Popud mi dal jestřáb, jež proletěl modrou oblohou zrovna když jsem pospíchal k fotopasti. Začlo to u krahujce a zkončilo u srnce. Příběh a snímky z dnešního odpoledne tu najdete snad zítra. Teď, aby tu nebylo takové pusto po snímcích, oživuji aktuality lištičkou.

04.12.2011 Neděle, 10:30 Konečně se dnes ukazuje slunce. Zatím jen tak stydlivě mezi mraky, ale jeho paprsky mě moc těší. Teploměr ukazuje 6 stupňů nad nulou. Vyrážím do lesa ke krmítku. Že by se konečně blýskalo na lepší časy? :-)

02.12.2011 Pátek Inverze trvá už víc jak měsíc. Ale čas plyne rychle a už v průměru za 4 x 30 dní se setkám s mými ledňáčky. To víte že se těším. Dnes jsem opět byl v Ledňáččím království a opět ani vidu ani slechu. Holt si užívá v teple. V dnešním nevlídném počasí jen volavka číhala na rybu na Srdíčku. K dalším aktualitám: přidal jsem dnes do rubriky VIDEO 4 videa z jelení říje. :-) A do KRÁS LESA jeden obrázek. Pěkné zážitky přeji.    

27.11.2011 Neděle Tak jsem si včera myslel, že už je inverze pomalu ta tam a když jsem v jedenáct v noci usínal, sledoval jsem z postele hvězdy. A dnes jsem se probudil opět do husté mlhy. To už není normální.  Pokračování - doma jsem se neudržel a vyrazil do mlžného lesa nachystat krmítko sýkorkám, brhlíkům, šoupálkům a jiným malým pěvcům. Zatím co jsem věšel "ptačí samoobsluhu" někde poblíž ve větvích se  tiše ozýval krahujec. I letos se možná stane u krmítka malá lesní tragédie, zdálo by se. Ale život už je takový. Jeden musí zemřít, aby druhý mohl zůstat živ. Přikládám dokumentační snímek a ještě krátký popis v nové rubrice Jak na ledňáčka?, jak na ledňáčka. :-) 

26.11.2011 Sobota Dnes se na několik minut po měsíci ukázalo slunce. Ovšem jen jako kotouč mezi mraky. Zítra plánuji vyvěšení krmítka. A poslední aktualita - přidal jsem jeden snímek do KRÁS LESA.

21.11.2011 Pondělí Přátelé, možná jsem se dostal do menší deprese, neboť stále vytrvale nad Brnem visí mraky. Už si ani nepamatuji, kdy jsem si na oči nasadil sluneční brýle. Jestli taková bude celá zima, tak to mě potěš. Člověk potřebuje ke svému životu slunce. To je nesporné. Zatím se to snažím vydržet, ono mi asi nic jiného nezbývá. Do Jeseníků se nemůžu nijak dostat ve dnech svého volna, nic tam nejede. Tedy ne ve vhodný čas. A mezitím moje milované hory mají slunečních paprsků na rozdávání a kamarádi to svými fotkami dokazují. Viz naposledy Honza Moučka.

A od zítra se asi nebudu dívat na zprávy. Neboť co se děje na tomhle našem světe je minimálně zarážející. Ale to jsem odbočil. Možná někdy sepíšu o tématu člověk a země nějaký text.

Buď zdrávo SLUNCE! 

20.11.2011 Neděle Přidal jsem do rubriky Příběhy z lesů příběh s názvem Povídání od Bobří řeky o dnešním výletu. Zároveň jsem taky vytvořil galerii v níž si můžete prohlédnout snímky z mobilního telefonu jež se váží k příběhu. :-) Příjemnou zábavu.

10.11.2011 Čtvrtek Přidal jsem do rubriky Příběhy z lesů příběh s názvem Listopadová zklamání... o včerejším výletu na Praděd.

03.11.2011 Čtvrtek Od prvního listopadu visí nad Brnem smogový mrak. Potvrdil to i jeden deník. Takže to, co v Brně dýcháme se pdobá tomu, co dýchají v Ostravě. Ten mrak k nám přišel z Polska a směřuje na Vídeň. Už třetí den je HNUSNÁ inverze. Co se dá v tom vzduchu dělat? A natožpak něco se světlem fotit? Nedá se právě že vůbec nic dělat. Jen jedno. Odjet odsud. A to, jak se zdá je taky celkem v nedohlednu. Chystám už "nějaký ten pátek" Praděd. Jenže stále mi to musí něco z nejrůznějších věcí překazovat. A tak ani zítra do Jeseníků neodjedu a to přitom mám v práci volno. Tak se tedy asi v Brně udusím. Chci slunce, slunce, slunce...

01.11.2011 Úterý Přidána nová galerie z toulek, jež se vážou na příběh Podzim s ledňáčky v Mariánském údolí. Najdete ji zde: Podzim v Mariánském údolí

31.10.2011 Pondělí Tak je, mí přátelé přírody, další povídání hotovo. Podzim s ledňáčky v Mariánském údolí v rubrice Příběhy z lesů. Nechť se čte dobře a přeji pěkný zážitek.

28.10.2011 Sobota Dnes jen přidám snímek, aby to tu v aktualitách nebylo tak smutné a napíši, že o dnešní výpravě, která se právě váže ke snímku, mám rozepsaný příběh, ale čas mne tlačí do postele. Zítra večer tu bude k přečtení.

26.10.2011 Středa Zvláštní pocit v duši a v podbřišku mívám v těchto dnech a táhne mě to jako magnet s vidinou magického datumu 1.11. do Jeseníků. V práci máme volno a tak bych toho chtěl využít, kamzíci začnou svoji říji. A při pomyšlení, jak může být na horách krásně, zatím co dole je šeď plechové oblohy, si už už balím motoricky batoh. Taky se tam ve výšce kolem 1300 m.n.m. už od konce září choulí zimou moje fotopast. Co asi na ní bude, přemýšlím teď každým dnem víc a víc. Možná rys, možná nic. A letos mi ten rok nějak ubíhá, takže dva měsíce do vánoc a pak ještě tři a je jaro :-)  

19.10.2011 Středa Dnes jsem z práce přišel dřív a tak jsem doma moc nelenil a kolem čtvrté jsem se vydal s Cirem (MMO) do Mariánského. Chtěl jsem vidět ledňáčka. Viděl jsem jej? No viděl. :-) Opět nádherný zážitek, ledňáčka jsem zastihl na obvyklém místě, srdce mi tlouklo vyšší tepovou frakvencí, když přelétal azurově zářící ledňáček nad klidnou hladinou rybníka. Je to nebojsa. Sedl jsem si na lavičku a pozoroval ho. Sice z větší dálky, ale přesto v nastávajícím období klidu pro stromy přímo zářil. Ovšem nejkrásnější zážitek se udál cestou domů na rybníku u Muchovy Boudy. Zazdálo se mi, že jsem zaslechl nedalko ledňáčka. Když jsem procházel kolem nádherně klidné hladiny rybníku u "Mušky", říkal jsem si: kdyby tady tak proletěl. A ani jsem to málem nedořekl a už se ukázal. Přeletěl ze stromu na strom. Tak jsem jej přimrazen a omámen jeho krásou krátkou chvíli pozoroval. Podle náprsenky soudím, že to byl jiný jedinec, jako předchozí. Načež se ledňáček od větve odlepil a letěl směrem k potoku. A pak to přišlo. Na jednom místě zůstal nad hladinou několik okamžiků a třepetal se jako poštolka. To jsem viděl u ledňáčků poprvé v životě. Vypadalo to, jako když sletí pro rybku, ale vyhlídlý úlovek mu asi odplul, tak si to rozmyslel a těsně nad hladinou zase letěl dál. Dalšího ledňáčka jsem slyšel proletět na první nádrži. Zkrátka pokaždé, když jdu do mého milovaného údolí, vidím je. Je to krása a mám díky nim velkou radost, i ze života. Už přesně vím, kam sedá ledňáček na Srdíčku, takže se můžete těšit na příběh Podzimní ledňáček. Neboť v sobotu brzy ráno by jste mě v posteli nezastihli, neboť by jste mě našli právě u ledňáčků. A já již předem vím, že to bude pohádkové podzimní ráno ve společnosti mých zlatých ledňáčků. Žiji jen jimi. Netajím se tím. Ale snad na tom není nic špatné. Když dnes a denně slýchám a vídám, co se to na světě děje, kam ta naše společnost spěje, tak jsem nesmírně rád, že mám VŽDY KAM a ZA KÝM JÍT. Ať žijí moji ledňáčci říční, nejkrásnější z avifauny.   

18.10.2011 Úterý Přidal jsem krátké povídání o dnešním pěkném výletu na Soutok. Jste zváni a příjemné chvíle při čtení přeji.

A přidávám jeden snímek z toho dnešního rána mezi daňky v říji. Tento je navíc zajímavý, neboť je v lýčí a to by neměl už dávno být. Kamarád mi prozradil, že ten daněk musí být buď nemocný, anebo parukáč. Znám srnce parukáče a vím že se u nich tvoří abnormální tvar paroží. U vysoké a dančí se tak stávat nemusí. Proto mě to zmátlo. Tak jsem se tedy možná setkal s raritním daňkem.

16.10.2011 Neděle Přidal jsem příběh o dnešním krásném ránu v Mariánském údolí. Jste zváni a příjemné chvíle při čtení přeji.

11.10.2011 Úterý Dnes odpoledne po práci jsem si vyšel s Cirem (malý munsterlandský ohař) na okruh kolem Horneku, dolů k Srdíčku a podél Říčky a nádrží asi 7km na konečnou autobusu č. 55. Procházka mě udělala takhle uprostřed týdne radost. Les je na podzim moc krásný a hýří barvami jaké dokáže namíchat jen podzimní čas. Fotoapatát jsem sebou sice měl, ale odpoledne převládala spíš zatažená obloha s nízkou oblačností a tak se fotit moc nedalo. Ale určitě se na Hornek brzy vrátím, i s nikonem na krku. Velmi mne potěšil malý ptáček, vybarvený do azurového hávu, jenž s rychle kmitajícími křidélky přelétl nad pochmůrnou hladinou posetou desítkami lístků a tím celou scénu na jednom z rybníků Mariánského údolí pěkně rozveselil. Ano, měl jsem štěstí, viděl jsem ledňáčka. Tak si říkám, je to krásný pocit, když jdu ven s hlavním cílem: po čase vidět opeřence z nejkrásnějších a taky ho vidím. Ještě listopad, prosinec, leden, únor, březen a už zase "moje" hnízdiště ožije pronikavým pískáním samičky a samečka - páru ledňáčků říčních. Nechť je i 4. sezóna úspěšná. Jak pro ledňáčky, tak i pro jejich pana fotografa. :-)    

5.10.2011 Středa Pro ty, kdož nemají Facebook jsem vytvořil v Galerii galerii Jelení říje 2011. O upgadu vás budu informovat. A asi ještě přidám nějaké nové snímky do jiných galerií. Teď mám čas. Mám fotografické volno. Nyní se budu plně soustředit na vyfotografování ledňáčka říčního při útoku na rybu ve vodě. Nebo může být jen "koupačka". To vše chci nafotografovat v souladu s přírodou, bez jakéhokoliv aranžování. :-)

4.10.2011 Úterý Pro ty jenž čekají na snímky z Jeseníků vkládám adresu na Facebook. Snímky jsou k nahlédnutí v albu Jelení říje 2011. Můj profil je zde: http://www.facebook.com/profile.php?id=1732210407 Předpokládám, že skoro každý je již na této sociální síti přihlášen, ale časem snímky z Jeseníků dám i sem.

Nemohl jsem sem ale nepřidat alespoň jednu. :-)

3.10.2011 Pondělí Tak jsem se přátelé moji vrátil z mých nejmilovanějších Jeseníků. Prožil jsem tam s kamarády Martinem a Honzou téměř neuvěřitelné zážitky. Vše začalo tím, že jsem porazil zkušeného barda Martina v ping-pongu. Poprvé od roku 2007. A poprvé od roku 2007 přála bohyně lovu Diana k fotoúlovku jelena v říji. Měl sebou laně. Vždycky jsem říkával Martinovi: "Marťo, až Tě porazím, vyfotím jelena." A stalo se. :-) Taky jsem pak svého jelena oslavil. Nechtějte vědět, jak. :-) Příběh snad brzy napíši. Zatím přikládám jeden snímek jelena v říji. První je první. Jsem šťastný.

Mladší jelen, ale zvláštní trofej. Na jedné straně mu chybí koruna, na druhé nadočník.

24.9.2011 Sobota Čím víc se blíží svatý Václav, tím, přiznám se, jsem čím dál víc nervóznější. Celý se chvěji, nemůžu spát anebo naopak mívám různé sny. Že na Pradědu už troubí jeleni, jsem se ani neměl dozvědět. Počasí je jako ze škatulky a když mám toto pondělí volno, uvažuji o přespání někde u Pradědu jen tak pod širákem. Hlodá mě ta myšlenka, obeznat si jeleny a jak tam přijedu ve středu s Honzou už bychom věděli víc. Jesenickým jelenům ZDAR! euooo euooo oh oh oh euooooo! 

23.9.2011 Pátek Přidal jsem snímky do článku KRÁSY LESA. Všechny vás zvu! Pokochejte se krásou naší přírody.

20.9.2011 Úterý Do příběhů z lesů jsem přidal jeden příběh o jednom medvědovi. :-) A o víkendu jsem prožil jelení říji s kamarády na Slovensku. Zážitků na rozdávání, ale snímek jelena jsem si neodvezl. Vždy štěstí nepřeje. I tak ale mohu být šťastný. Podařilo se mi jako vedlejší produkt pod horami vyfotit pěknou čiplenku. Kamarádi, díky. Video dám v průběhu věků do složky. Jsem trochu unaven a musím nabrat síly, protože za týden navštívím jeleny v Jeseníkách. :-) A tam bude krom jelenů taky dobrá sestava kamarádů. Přikládám srnečku.

14.9.2011 Středa Do rubruky VIDEO A FOTOPAST jsem přidal první zážitky s fotopastí a první video záběry + foto. :-) Jste srdečně vítání.

11.9.2011 Neděle Jak to bylo s fotopastí? Akce na Pradědu zkončila fiaskem. Levné baterky nevydržely a když jsem koupil nové a zapnul, čekalo mě zklamání. 507 souborů (nastaveno mám video+jeden snímek), plná karta, a na každém kymácející se větev smrku, na kterém jsem past měl. Neuvědomil jsem si důsledek, když jsem jí tam instaloval. Nicméně, jedna vlaštovka jaro nedělá. A tak jsem koupil nové lepší baterky a v pátek fotopast zanesl k jednomu komplexu nor, starých jak metuzalém, kde bydlívají lišky a jezevec. Dnes jsem se byl podívat a světe div se, fotopast byla v provozu a natočila mi důkazy o pohybu divoké zvěře! Jaký pocit pro mne, když jsem prohlížel a zrazu na mne vykoukla bachyně.(z displaye fotopasti) Zvláštní pocit, kde jsem toho času seděl, někdy v noci buchtoval divočák. Taky mě potěšilo video krásné srny, čiplenky, která se zastavila a krásně zapózovala. Z dalších "úlovků" myš, drozd, veverka, jež mě skočila až na fotopast, foto lišky, jezevec nikde. Nechal jsem krabičku dál pracovat a příjdu si pro ni někdy v úterý. Takto si vyplňuji dny, krásné podzimní, před říjí. V Jeseníkách to už brzy začne, ale Honza od Vsetínska už hlásí troubení za bílého dne, čímž mě naprosto vyšachoval a dnes se mi bude špatně usínat. V noci se mi zdává nejen o mimozemšťanech, ale taky o jelenech, o fotolovech na korunované krále našich lesů. (zbytku) Jesenických jelenů ZDAR!

Pěkná bachyňka. :-)     

04.9.2011 Neděle Tak jsem v sobotu zajel na Praděd. Lákalo pěkné počasí a taky vyzvednutí fotopasti, jež jsem na jednom místě u kaliště nainstaloval 31.7. Světe div se, při příchodu k onomu kališti se fotopast na stromě nacházela. Hned jsem měl lepší náladu. Kaliště mezitím vyschlo, ale v polobahně jsem našel čerstvé stopy vysoké. A past byla nastražena ve směru na kaliště. Tedy muselo se na ní něco chytit. Co, to zatím netuším. Bojím se podívat. :o) Ale brzy nervy porazím a nesměle nakouknu. Pakliže se něco vyvedlo, a co zatím čeká na odhalení v krabičce, podělím se s vámi. Ode dneška mi dělají vrásky meteorologové. Varují, že vlivem hurikánu Katia se může zhoršit v září počasí. A to by pro jelení říji mělo neblahé následky. Byla by tichá a uspíšila by se. Ale snad to tak moc hořet nebude a chystaný pobyt v Jeseníkách v čase svátku svatého Václava se vydaří. Ještě 24 dnů. Přikládám několik snímků ze sobotních Jeseníků.

Z cesty Petrovy Kameny - Ovčárna

Údolí Bílé Opavy.

Šťastný nálezce fotopasti. :-)

30.8.2011 Úterý Nemohu spát a tak jsem napsal krátké vyznání s názvem "Čas jeleních lásek se blíží." Je k přečtení v složce "Jelen a jeho svět". Kdo ví, ten ví a pochopí. Jelenům zdar!

28.8.2011 Neděle Mám za sebou celkem pohodový víkend. Jak jsem již minule předeslal, konečně jsem se vyspal. Venku jsem byl, v sobotu po obědě - podívat se jak to vypadá u ledňáčků. Viděli jsme jednoho azurového klenota s tátou. Nory jsou opuštěné, takže hnízdili letos 2x. Kde poprvé, to jsem stále nezjistil, prohlédl jsem celý tok 2 kilometry proti proudu a bez úspěchu vhodného hnízdění. Už začínám mít pocit, že zahnízdili kamarádovi a ten mladý ledňáček u nory 7.7. je od něj. Jenže si nejsem jistý, kde přesně kamarádovi hnízdí (ne Pavle, abych Ti špicloval v revíru) ale je to docela dost daleko od mých. Prostě nevím kde přišel na svět ale na mnou pozorovaném hnízdišti to nebylo. Ale na jiné téma. Těšte se na další příběh. Ale počkejte si. Je to paradox, už je napsaný, ale ještě s ním do éteru nemůžu, čeká na schválení u kamaráda. Je totiž psaný ve Slovenštině. :o) A kdo jiný by mi mohl zkontrolovat pravopis než rodilý Slovák. Mám rád Slovensko a tamní dobré lidi. Váží si přírody tak nějak víc, než my Češi. Přidávám jeden obrázek z 21.7. Bylo to nádherné ráno.

24.8.2011 Středa Tak jsem si dnes donesl domů nový spacák. Do -7 stupňů, ale to je extrém. Dobře se budu cítit při nule. Pončo jsem si neodnesl, hodně šustilo a tak se zkusím ještě poohlédnout po jiných. Dnes 35 dní do svatého Václava. Blíží se jelení říje. Předevčírem jsem poslouchal v rádiu počasí a koncem září se mají na horách objevit přízemní mrazíky. Někoho ten fakt přimrazí, je to pro něj smutná zpráva. Zase se oblíkat! Kruciš. Pro mě ale je to výborná zpráva, z které se raduji. Zároveň mám nepopsatelný pocit v podbřišku. Moje pranostika zní: Mrazíky ranní koncem září - v Jeseníkách troubí jeleni jako diví. Těším se na chladnou noc s kamarádem Honzou prožitou pod klenbou nebe plného tisíce hvězd a padajících bolidů. Daleko od lidí. Jen ve společnosti troubících jelenů. Tak, jako jsem prožil svoji první jelení říji. Tenkrát v roce 2007. Od té doby mne ten čas nepřestává vzrušovat a už daleko před tímto časem jsem nakažen nemocí zvanou říje. Ale jsem nemocen rád. Někdo se mi směje, ale kdo ví, o čem je řeč, stoná se mnou. Trochu přidám do ohně. Dlouho jsem vybíral na kanálu YouTube až jsem nakonec našel toto video. http://www.youtube.com/watch?v=wqhhG9u4z4E Po shlédnutí (nebo spíše poslechnutí) těch, jež nerozumí, se jim možná udělá jasno proč ta moje nemoc doprovázená horečkou. A pro ty, jež rozumí, krása, viďte!     

22.8.2011 Pondělí Včera jsem přidal do příběhů z lesů příběh, jež jsem prožil v sobotu. Pravděpodobně to bude na dlouhou dobu poslední psaní. Vysvětlím proč. Končí srpen a jako každoročně bych se v nastávajícím období chtěl připravovat na stále omílané téma mezi mnou a kamarády. Jde o téma Jelení říje. Tu ztrávím v Jeseníkách. A poprvé ne jen víkend, ale zhruba asi 5 dní mezi "svými" jeleny. Pokud vše projde v práci a 2 dny dovolené dostanu. A samozřejmně bude-li přát počasí. Bude to náročný pobyt, proto potřebuji trochu nabrat sil. To vstávání i o víkendech brzo ráno mi nesvědčí, sním že se tuto sobotu konečně krásně vyspím, tak do deváté ranní. Ani kdyby mi vycházající slunce svítilo do obličeje. No, možná bych si to i rozmyslel. :-) Připravuji se svědomitě. Nechci nic nechat náhodě. Mám rád svoje pohorky AKU, tak dostaly nové tkaničky. Před samotnou říjí je naimpregnuji a můžem šlapat! Nenateče mi do nich, pokud si nezapomenu přibalit návleky, ty hodně pomohou v ranní vlahé trávě. Inspiroval mne kamarád Honza Moučka, tak si při návštěvě obchodu s vybavením pro turistiku, kde si vyzvednu nový spacák (později povím proč) odnesu (po zaplacení) i zelené pončo. Pršiplášť, jež měl na poslední naší výpravě Honza a velmi ku prospěchu. V plánu mám potom vyměnit moje staré diftýnové kalhoty Afarsky. A nač ten spacák? S Honzou Ovesným jsme se předběžně domluvili o spaní pod širákem. Našeho kolegu Martina už takové věci nelákají, už ale několikrát přes jelení říji v lese přespal. Nás to noční dobrodružstí láká, už proto, že můžeme být ještě blíže svým jelenům. A usínat při koncertu paroháčů musí býti nezapomenutelným zážitkem. Snad nám to vše výjde. A třeba si už konečně odvezu z Jeseníků snímek jelena v říji. Musím. Martinovi jsem to slíbil, jinak mu dám svůj foťák. :o) Takže u příběhů až koncem září. Nyní začíná období příprav na jelení říji. Není vyloučeno, že zavítám ještě dříve do jiných lokalit v České republice, jelikož někde začíná říje dříve, někde už dokonce v těchto dnech slyšeli troubit jelena! Zatím co v Jeseníkách ještě králové spí. Už mlčím. 

16.8.2011 Úterý Při nedělní procházce, kdy jsem ráno zažil krásný příběh ze srnčí říje a setkal se se srnčí rodinkou v mlze, jsem ještě zašel za mými ledňáčky. A cestou k nim, nedaleko splavu u třetího rybníka mne pod cestou u potoka upoutala pozornost oranžová skvrna. Objevil jsem smutný nález čersvtvě zhaslého srnčete. Nebyl to hezký pohled, mělo hlavu pryč. Nedokáži si vysvětlit, kdo stál za zmaření života srnčete. Liška? U frekventované trasy? Nikdy jsem jí v okolí neviděl. Výr? Ten údajně odděluje hlavu od těla... Toulavý pes? Možná a o to je to tristnější. Ačkoliv se jedná o nepěknou věc, budu jí zde prezentovat, nechť si lidé uvědomí, co mohou zavinit jejich pejskové. Existují i jiné hrůzy. Před několika lety (4-5) jeden majitel na Starých Zámkách (u Líšně) cvičil svého pitbula na srnčím. Ten strhl v zimě několik kůsů. Pachatel byl tenkrát usvědčen nožem jež nechal na místě činu - kdosi ten nástroj poznal... A přidal jsem další úlovky do Krás lesů. Jen vstupte.

14.8.2011 Neděle Dnes jsem prožil nádherný den. Můžete si přečíst nový příběh, jež jsem prožil dnešní ráno. Jen krátce dnes, neboť je již noc a zítra opět začíná pracovní týden a opět v plném nasazení i s přesčasy. Fotolovu zdar!

09.8.2011 Úterý Dnes je tomu přesně 3 roky, kdy jsem spustil tento blog. Ani ve snu mě tehdy nenapadlo, že by mohl vydržet tak dlouho. A vidíte, stalo se. :-) Chtěl bych poděkovat servru pise.cz Díky němu fungují moje stránky. Velmi snadná údržba, intuitivní nastavování, design, možnost do nekonečna přidávat články, to jsou hlavní důvody, proč jsem si servr pise.cz oblíbil jako žádný jiný konkurenční v tvorbě www stránek. Jsem velmi rád za všechny návštěvníky mého blogu, ať již náhodným "kolemjdoucím" či pravidelným čtenářům, kterých není málo. Bez vás by tento blog nefungoval. I nadále jsem vám zavázán a motto mého blogu zní: "Propagovat přírodu a přírodní krásy, aby se tyto nestaly v budoucnu pouze luxusem a vzácnotí, nýbrž i všední příroda má své jedinečné kouzlo." Kdyby alespoň jeden čtenář jejím kouzlům podlehl díky mým příspěvkům, splnil by se smysl těchto stránek. Nestyďte se mne kontaktovat v Návštěvní knize. Chtěl bych znát vaše názory. Přeji všem radost a pokoj při čase ztráveném v lůně naší krásné přírody. Určitě to nebude čas zbytečný. Váš Radim Kalivoda. 

07.8.2011 Neděle Přidal jsem do příběhů z lesů povídání O vodnících z Pradědu. A přikládám dnešní pokus o focení srnčí zvěře. Je dobré, že v části revíru stojí pšenice (proč asi) a tak se mi snad v průběhu týdne po odpoledních podaří nějaký snímek. Láká mě taky lán řepky, v kterém jistě odpočívají divočáci. Snad mi kamarád dá včas vědět, abych mohl vyrazit sledovat soudruhy kombajnisty. Ale při takovém deštivém počasí uvažuji, zda se letos dočkám...

06.8.2011 Sobota Je tomu skutečně tak, jak jsem předpokládal. Ráno oblačno, déšť. Co se dá dělat. Z focení sešlo. Tak nějak teď trpím menší krizí. Na co všechna ta technika, když nemůže se předvést venku v terénu. Snad se počasí umoudří alespoň zítra. Ráno bych chtěl zkusit štěstí. Vím od kamaráda myslivce, že je u nás srnčí říje už týden v plném proudu. A já jen trčím doma. Ale možná, že v neděli večer se dočkám čekané. To když kamarád půjde, slíbil mi že mě vezme sebou na posed. Přikládám jeden obrázek z minulého víkendu v Jeseníkách. Ať to tu není takové smutné bez barevné fotografie. Co se týče chystaného příběhu, na nějž někteří čekáte, bude hotov už brzy!

05.8.2011 Pátek Přistihl jsem se, jak si říkám, kterak ten čas letí. No uvažte, už je půlka roku za námi. V těchto dnech probíhá srnčí říje, na kterou ještě nemám pořádné štěstí za dobu co fotím zvěř. A bohužel se mi letos počasí vysmívá. Ještě odpoledne to vypadalo dobře, pak ale přišly těžké mraky a nyní je u nás bouřka. Chtěl jsem jít ráno ven, ale vypadá to, že zataženo s přeháňkami vydrží zítra celý den. A vsadím se, že jak zavřu paty v práci, udělá se hezky. Nejvhodnější na srnčí říji a na srnce vůbec jsou rána, odpoledne je teplo a v revíru potkávám víc lidí jako zvěře, ta vychází až skoro za tmy. No nic vypínám to. Už je blízko ta bouřka.  

29.7.2011 Pátek Nemůžu se dočkat soboty. Víte proč? Máme s kamarády domluvený víkend na Pradědu. Ubytování na naší nejmilejší Barborce. Meteorogové hlásí sice trvalé deště, ale to nám přece náladu nemůže pokazit. S Martinem a Honzou je sranda a pokaždé, když se my tři setkáme, je z toho perfektní akce. Ať třeba padají trakaře. Těším se nahoru jak malý kluk. A mám k tomu ještě jeden pádný důvod. Budu mít od Honzy fotopast. A tu se chystám umístit do Jesenických hvozdů, aby tam, třeba na dva měsíce, sbírala cenná data o životě tamnějších plachých tvorů. Medvěda, či rysa nenafotím, bohužel. Třebaže bych si je v mém nejmilejším pohoří přál. Rys snad loví v lesnatém kraji pod Pradědem, ale "chytit" ho by se rovnalo zázraku. O medvědu, jež se sem tam do Jeseníků zatoulá, platí šance asi jako to, že se příští týden podívám do vesmíru. :-) Tak nám přátelé držte palce a vězte, že určitě sem přibude povídání o tom našem víkendu.  

25.7.2011 Po deštivém víkendu, kdy jsem u ledňáčků vůbec nebyl, jen kolegyně čekala, nicméně bez úspěchu, tuto kapitolu pro letošní rok opouštím. Mají za sebou dvě hnízdění, možná ještě potřetí, ale v jiné noře na jiném místě teritoria, kolegyně o víkendu pátrala bez úspěchu, já mám možná místa ještě v rukávu, však tak brzy se tam asi nedostanu. Jsem neskonale rád, že jsem moje nejkrásnější opeřence mohl pozorovat a taktéž, že jsem to umožnil i druhým. Byl to pro ně splněný sen. I když snímky měli mnohdy oni lepší, přesto, nebo právě proto jsem šťastný. Děkuji i za jejich hlášení při pozorování, díky kterému můžeme celkem detailně sestavit celé jaro a léto ledňáčků. Ovšem, stále toho o nich mnoho nevíme a jejich dokonalé poznání je běh na dlouhou trať. Vždyť vlastně letos POPRVÉ jsem se jim věnoval důkladněji. Loni jsem sledoval důkladněji jen tok s pářením. A vlastně to bylo jen několik málo návštěv v nedokonalém krytu. Celé hnízdění mě překazil déšť. Nyní zodpovědně říkám: Pokud mi kryt do příštího jara vydrží, budu mít díky letos zbudovaným otvorům v každé straně a zejména otvoru, jež dohlédle na hnízdní stěnu i když je kryt umístěn před odsedovou větví, naprostý přehled o dění kolem. Však díky němu Jana nedávno vyfotila volavku. Třeba jí dá někdy na svoje stránky které jsou v odkazech.

Nyní se již plnně připravuji na další svátek, jímž žiji. A tím není nic svátečnějšího, než JELENÍ ŘÍJE. Zbývá 66 dní a znovu se setkám na Barborce se svými kamarády a budeme tu, jako již tradičně prožívat naplno, celým svým srdcem lásky parohatých králů jesenických hor! Ať žijí JESENIČTÍ JELENI. Tentokrát mi do karet bude hrát i FOTOPAST, jež nově vlastním. Tedy v ruce ji budu držet až 31.7. kdy mi ji předá kamarád Honza.   

22.7.2011 V přírodě se udávají nejen věci hezké. Dochází v ní i k tragédiím. Při výletu na hrad Landštejn, jež jsme jako celá rodina absolvovali minulý víkend, se mi v jednom menším rybníčku v lesním údolí pod hradem ukázal takový pohled. (viz přiložený snímek) Okamžitě jsem podle rýdovacích per poznal v mrtvém tělíčku krahujce obecného. Dravce malého vzhledem, ale chováním velkého bojovníka. Co se odehrálo, o tom se můžeme jen dohadovat. Utopil se při neúspěšném útoku na ptáka, spadl v noci ze stromu když byla vichřice, či dostal spršku broků? Nevím. Shodou okolností jsem při návratu z hradu nedaleko od místa nálezu krahujce potkal sokolníka, jenž na hradě předvádí letové ukázky. Uletěl mu raroh. Dali jsme se do řeči a oznámil jsem mu věc o krahujci. Povídal mi, že zrovna před týdnem zachraňoval vypadlé mládě z hnízda stejného dravce. Podle rýdovacích per utopeného krahujce tipuji, že to byl mladík, možná nezkušený. JE HO ŠKODA.

16.7.2011 Mladí ledňáčci opustili noru. :-) Tak se to rodičům povedlo, vyvedli mladé. :-) Vylétli někdy od 12.-16.7. Pokud počítám, že vylétli 14.7., odečetl jsem dny, po které ledňáčci mladé krmí v noře, pak mi přesně vyšel datum, kdy jsem objevil pod norou skořápku. Puzzle do sebe krásně zapadá. Krmili 25 dnů. Někde se udává 23, jinde až 27. Jsem velmi šťastný. Síla přírody je velká. Původně jsem se obával, že je bude rušit přítomnost lidí, oni však dokázali vyvést letošní už druhou generaci krásných drahokamů. Jed

O ranním fotolovu ve společnosti Serváce.

Letos se vyplnila pranostika Ledových mužů. Zatím co v minulém týdnu teploty šplhaly vysoko nad dvacet stupňů s příchodem víkendu a dní, kdy slaví svátky Pankrác, Servác a Bonifác teploměr neukazoval ani desítku. V neděli ráno, na Serváce jsem se opět vydal na toulky oblíbenými místy v našem údolí. Než jsem vycházel, zkontroloval jsem teploměr. Ukazoval nulu. A že se skutečně nejednalo o ošidný údaj, jsem se hned venku přesvědčil. Záviděl jsem kamarádce fotografce Janě, jež zrovna na Serváce odletěla do slunného a teplého Egypta. I přes nízké teploty jsem pokračoval v cestě ránem ke Zlatému potoku.

Můj nejhorší fotolov.

Jednu květnovou středu odpoledne jsem se vydal na konipasy horské. Impulsem byla minulá návštěva u jejich netradičně zvoleného místa pro hnízdo. To jsem s dalekohledem pozoroval kterak rodiče pilně krmí svá čerstvě vyklubaná holátka. Napočítal jsem dva hladové krky, ale jistě se v hnízdní kotlince ukrývalo mým zrakům více konipásčích novorozenců.

Jak jsem se po roce setkal s ledňáčky.

Bylo to na mé oblíbené bobří řece. Již na podzim jsem v ta místa zavítal a viděl nad řekou prolětět azurového ledňáčka. Na Boží hod velikonoční, letos připadající v kalendáři na 8. dubna mne to do známých míst táhlo znovu. Ani nevlídná zima, na duben v našich zeměpisných šířkách trochu nevídaná, mne neodradila k návštěvě bobří řeky. Vidina a šance zahlédnout klenot našich řek - ledňáčka říčního i zimu přemohla. V našem údolí zatím nejsou a tak se mi po mých nejoblíbenějších opeřencích stýská...

Aprílová návštěva u konipasů.

První dubnový den jsem chtěl prožít u potoka. Vlastně to v mém případě nemělo býti nic vyjímečného, do Mariánského údolí jsem zavítal nepospočetně krát. Naposledy od prvního aprlíla jsem u potoka brouzdal posledního března.

Jarní víkend a expedice Pálava 2012.

S příchodem prvních skutečně slunných a teplých dnů, kdy padaly na mnoha místech naší vlasti teplotní rekordy, se zdálo, že propuklo pravé jaro. Není se co divit, vždyť už bylo na čase. Od poloviny 11. týdne roku 2012 se vyjasnilo a prostor dostala azurová obloha.

Jaro.

Ze všech ročních období, jež se nám, obyvatelům střední Evropy v koloběhu vracejí, mi nejvíce k srdci přirostlo jaro. To kalendářní nastává 21. března, ale mnohdy svojí krásu ukáže mnohem dříve. Hovoříme však o nížichách a jim podobných nadmořským výškám. Všechny naše příhraniční hory ještě tou dobou pokrývá sněhová peřina. Mám to štěstí, že jsem se narodil a žiji v Brně, jenž je metropolí kraje Jihomoravského a tak si mohu za příhodných podmínek užívat jara již od začátku března.

Minipříběh nejen o havraním fotolovu.

Začal se odvíjet jedno únorové nedělní ráno. Tehdy jsme se s kamarádem Zdeňkem, i přes celkem pěkný mráz, hezky prošli našimi oblíbenými místy kolem Zlatého potoka. A že to byla pěkná potulka.

Den, kdy zmizela fotopast a vrátil se ledňáček.

Když mi na poslední lednový pátek dali nadřízení v práci volno, těšil jsem na ráno, jak půjdu zkontrolovat fotopast. Teploměr ráno při jasné obloze ukazoval lehce pod nulou a já se vydal za čerstva do lesa za fotopastí. Jaké ovšem nastalo překvapení – kmen stromu, na kterém jsem měl upevněnou kameru s čidlem zel prázdnotou. Fotopast zmizela. Stejně tak jako makrela na ochozu. V tu chvíli se mi v hlavě honila spousta myšlenek, nejvíc však vztek na někoho, jenž dokáže sáhnout na věc, jež mu nepatří. Naštěstí byla moje fotopast opatřena PIN kódem, který znám jen já a tak je druhému přístroj k ničemu. Domů jsem přišel zkroušený, ale záhy mě zlepšili náladu kamarádi, jenž stáli při mě. Nač sedět doma, když oknem pokoj prosvětlují paprsky slunce. Musel jsem znovu ven.

O jednom zasněženém lednovém ránu.

Mým nejoblíbenějším dnem v týdnu je pátek. Je posledním pracovním dnem a ve tři hodiny odpoledne mi tak začíná víkend. Páteční večery jsou moje nejoblíbenější. Chodím obvykle o něco později do postele. Díky tomu mi neuniklo, že se začaly z nebe spouštět v noci sněhové vločky. Hned mi to zpříjemnilo náladu. Pokud to tak vydrží do rána, říkal jsem si v duchu, ale vlastně i "moderně" sdílel na sociální síť Facebook, vyrazím ráno na obchůzku spojenou s kontrolou fotopasti. Věděl jsem a těšil se, že sněhová pokrývka mi dovolí stopovat, či zjistit, co se v lese pohybuje.

Zde budu postupem času přidávat videa z nové zrcadlovky Nikon D7000.

Premiérově na YouTube přes odkaz http://www.youtube.com/watch?v=DaZdx7Tmcjk se můžete podívat na první video z tohoto fotoaparátu. Točil jsem ho před chvílí jako test. Upozorňuji že je maximálně amatérské a demostruje zde pouze kvalitu, či nekvalitu videozáznamu. To posuďte sami. Lepší videa vzniknou až s použitím stativu a samozřejmě s teleobjektivem. To chroustání je ostření setového objektivu Nikkor AF-S 18-55/3,5-5.6g ED IF. U AF-S 300/4g ED IF by tak hlasité ostření nemělo být. Uvidíme. Tak pěkný komediální zážitek. :-)

Přidávám dvě videa ledňáčků z 24.3.2011.

http://www.youtube.com/watch?v=rNDFsb7npzs&feature=related

http://www.youtube.com/watch?v=m_Hjzu87gmo

A jedno spíše dokumentační, nepovedené, skorce vodního ze společného fotolovu s Honzou Ovesným 17.4.2011.

http://www.youtube.com/watch?v=w72AdowHB5Q

Ledňáčči krmí. 25.6. 2011

http://www.youtube.com/watch?v=NqRUVTZ7mtE

Ještě zpětně přidávám videa z Londýna. 12.-17.5. 2011

http://www.youtube.com/watch?v=CUUTcSIMznY

http://www.youtube.com/watch?v=9uZihBPzOjk

http://www.youtube.com/watch?v=5nJscPt3OlE

http://www.youtube.com/watch?v=E1QpOGQNoT4

http://www.youtube.com/watch?v=zmWBUWJQ-pA - londýnská veverka

http://www.youtube.com/watch?v=McZ59ASHn5E - útok sojky :)

http://www.youtube.com/watch?v=kpTX-J7sKbw

http://www.youtube.com/watch?v=IoJxNraaAAg

http://www.youtube.com/watch?v=PAVq-hR-FsA

Jelení říje 2011, Jeseníky - Praděd (4x)

http://www.youtube.com/watch?v=YIgb4YcldoI

http://www.youtube.com/watch?v=aWScluLj4pQ

http://www.youtube.com/watch?v=AHq3tPkNqwU - atmosféra ranní šoulačky za jelenem. :-)

http://www.youtube.com/watch?v=tL9wMGi4K8Q

Několik nových videozáznamů pořízených fotopastí. Celkem 12. Začínají videem s názvem "Srnčí koulí hlavou" a končí záznamem s názvem "Tušení"

http://www.youtube.com/user/fotolovec?feature=watch